Jak se za poslední čtyři roky změnil vztah Čechů ke generativní umělé inteligenci? Jak často používají ChatGPT, jaký dopad od AI očekávají na svou práci a jak vnímají její využití ve zpravodajství?
Na tyto otázky se zaměřilo další setkání Beey AI View, jehož hostem byl novinář, moderátor a akademik Václav Moravec. V rámci své přednášky představil výsledky 7. vlny dlouhodobého trackingového výzkumu, který sleduje vývoj vztahu české společnosti ke generativní umělé inteligenci od roku 2023.
Výzkum vzniká v rámci grantového projektu Newsroom AI: Veřejná služba v éře automatizované žurnalistiky. Jeho aplikačním partnerem je Český rozhlas, sběr dat zajišťuje agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 1 500 respondentů starších 15 let. Opakované měření umožňuje sledovat vývoj postojů v čase napříč jednotlivými vlnami šetření.
Rychlý nástup ChatGPT v české populaci
Jedním z nejvýraznějších zjištění je tempo, jakým se ChatGPT rozšířil mezi českou populací.
Zatímco na jaře 2023 uvedlo zkušenost s tímto nástrojem přibližně 15 % respondentů, v aktuální vlně jde o 66 % populace starší 15 let.
Václav Moravec tento vývoj zasazuje do širšího kontextu šíření technologií. Připomíná, že rozhlas, televize i internet se v populaci prosazovaly v horizontu desítek let. Sociální sítě tento proces urychlily a generativní umělá inteligence jej může dále zrychlit.
„Myslím si, že jsme součástí nějaké nové zásadní informační transformace. Generativní umělá inteligence to období výrazně zkrátí.“
Rozdíly mezi věkovými skupinami
Výsledky ukazují výrazné rozdíly mezi věkovými skupinami.
Zkušenost s ChatGPT uvedlo 91 % respondentů ve věku 15–24 let a přibližně 90 % ve věku 25–34 let. Ve vyšších věkových skupinách podíl postupně klesá.
Jak během prezentace zaznělo, výraznější generační rozdíl se podle dosavadních dat začíná objevovat přibližně kolem 45. roku věku, kde dochází k postupnému poklesu zkušenosti s AI.
Od vyzkoušení k pravidelné práci
Výzkum nesleduje pouze samotnou zkušenost, ale i frekvenci používání.
V současnosti přibližně 10 % dospělé populace používá ChatGPT několikrát denně, asi 35 % několikrát týdně a dalších 38 % několikrát za měsíc. Naopak výrazně ubývá těch, kteří nástroj pouze vyzkoušeli a dále jej nepoužívají.
Tento posun souvisí dle Moravce mimo jiné s rychlým zlepšováním jazykových modelů i s jejich postupnou integrací do služeb velkých technologických společností, jako jsou Google nebo Microsoft.
AI zasahuje napříč profesemi i vzděláváním
Součástí výzkumu je také pohled na očekávaný dopad AI na pracovní život. Přibližně pětina respondentů očekává, že bude mít umělá inteligence v příštích letech výrazný vliv na jejich práci.
Moravec v této souvislosti upozornil, že dopady AI se netýkají pouze technologických oborů. Vedle programátorů, grafiků, novinářů či scénáristů mohou AI nástroje významně ovlivnit také například práci právníků.
Zmínil také zkušenosti z univerzitního prostředí, kde se diskutuje o tom, jak by se měla výuka a závěrečné práce přizpůsobit nástupu velkých jazykových modelů. Podle něj však není smyslem AI ve školství zakazovat ani kvůli ní rušit teoretické práce. Mnohem důležitější je naučit studenty s těmito nástroji pracovat a porozumět tomu, jak fungují, protože se stanou běžnou součástí profesního života. Dodal, že právě pochopení principů AI je klíčové pro zachování žurnalistické autonomie.
Veřejnost je vůči AI ve zpravodajství spíše opatrná
Výzkum se věnuje také tomu, jak veřejnost vnímá využití umělé inteligence ve zpravodajských médiích.
Pozitivně jej hodnotí přibližně 15 % respondentů, zatímco více než polovina jej vnímá negativně. Zároveň 84 % dotázaných souhlasí s tím, že by média měla vždy jasně označovat obsah vytvořený pomocí umělé inteligence.
Z dat tak vyplývá silný důraz na transparentnost a potřebu rozlišovat mezi lidsky a strojově vytvořeným obsahem.
Důvěra jako klíčové téma digitální éry
V závěru přednášky zazněla paralela s nástupem jiných technologií. Václav Moravec připomněl úvahu amerického novináře Farhada Manjoo z doby rozšíření Photoshopu. Tehdy upozorňoval, že největší změnou není samotná možnost fotografie upravovat, ale dopad na důvěru v to, co je autentické. Stejnou paralelu lze podle Moravce vztáhnout i na generativní umělou inteligenci.
Regulace jako součást technologického vývoje
Důležitou součástí diskuse bylo také téma regulace umělé inteligence. Podle Moravce technologie potřebují jasně nastavená pravidla, podobně jako tradiční média fungují v regulačním rámci dlouhodobě. Smyslem regulace není brzdit inovace, ale vytvářet prostředí, které chrání základní společenské principy a důvěru v informační prostor.
Beey AI View: přijďte se inspirovat, potkat lidi a užít si atmosféru nad Prahou
Beey AI View pořádáme v Newton Technologies už 2 roky jako setkání pro všechny, které zajímá svět umělé inteligence, nových technologií a inovací. Každé setkání přináší inspirativního hosta, který otevírá aktuální témata.
V příjemné neformální atmosféře s výhledem na Prahu se tu potkávají lidé z různých oborů, sdílejí zkušenosti a vedou otevřenou diskusi o tom, kam se svět technologií posouvá.
Součástí programu není jen samotná přednáška, ale i prostor pro networking. Je to příležitost na chvíli se zastavit a podívat se na technologie z nové perspektivy.
Nejbližší Beey AI View se uskuteční na podzim a zaměří se na téma AI pro zdraví a kvalitu života – tedy na to, jak moderní technologie pomáhají v medicíně, diagnostice, péči o pacienty i ve filantropii.
📅 čtvrtek 24. září 2026 od 16:00
📍 Pankrác House, Lomnického 1705/9, Praha 4 – Nusle